Námořní historie 19. století zůstává českému čtenáři poměrně skryta, až v západních zemích stále budí značný zájem. Právem. Tehdy mořím a oceánům vládla Velká Británie, jíž se i v tomto ohledu snažila vyrovnat ambiciózní Francie, poněkud zaostávalo Rusko, ovšem i tak na moři velmi silné, ale po r. 1861 se rychle vzmáhal vojensko-námořní potenciál Itálie a o několik desetiletí později i Německa a Japonska… Avšak největší zájem tuzemských příznivců námořní historie přelomu 19. a 20. století se upírá k c. a k. Válečnému námořnictvu Rakouska-Uherska, v němž ostatně sloužilo i mnoho českých mládenců. Jednou z mála možností, jak tedy českému fanouškovi námořní historie přiblížit maritimní historii 19. věku, je poodkrytí rozvoje námořních sil habsburské monarchie po r. 1866. Královéhradecký autor Milan Jelínek toho využil a připravil u nás ojedinělou knihu, v níž se soustřeďuje jednak na vývoj vojensko-námořní techniky, politické pohnuty tohoto vývoje, technologické možnosti říšských loděnic a personální záležitosti rakousko-uherských námořních sil, jednak na vzmach námořního vojenství sousedního Italského království, a nemohl si nepovšimnout ani zásadního progresu vývoje lodí, lodních zbraní, konstrukčních materiálů, pohonných soustav a výstrojních náležitostí ve válečných námořnictvech Velké Británie, Francie a Ruska. Ti, kdo mají zájem o hluboký vhled do kapitoly námořního vojenství na Jadranu, napsané v l. 1857–1897, budou jistě spokojeni.

Pátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Líčí boj o nadvládu na mořích, který probíhal od poloviny XVII. století souběžně s válkami na souši. Zpočátku šlo o soupeření mezi největšími námořními mocnostmi, Spojenými provinciemi nizozemskými a stuartovskou Anglií, do nějž se zvolna zapojovala Francie jako nejprve anglický spojenec a poté protivník, který zatlačil Nizozemce až na třetí místo. Byl to čas velkých bojů, v nichž se zrodila taktika řadových lodí, doba vůbec největšího střetu plachetních lodí všech dob v tzv. Čtyřdenní bitvě, bitev od Lowestoftu až po Vélez-Malagu. Soupeřili v nich velcí admirálové, Angličané James z Yorku, vévoda z Albemarle a Rupert Falcký, Nizozemec de Ruyter či Francouzi de Tourville, Bart a mnozí další. Války na moři jsou první v češtině vydanou ucelenou knihou o námořních bojích 2. pol. XVII. a počátku XVIII. století.

Kniha je zatím nejpodrobnějším tuzemským vylíčením událostí na Jadranu za Velké války. Autor si v knize důsledně všímá velmi zajímavých, přesto však bohužel už zapomínaných kapitol historiografie námořního vojenství, jež jsou většinou přinejmenším stejně zajímavé jako ty pozdější.

Vydalo České plavební a vodocestné sdružení, z.s., Brno, leden 2020 v nakladatelství Marek Přikryl – Mare-Czech. Z obsahu: Program konference; Zpráva o konání konference 30. Plavební dny; Vystoupení předsedy Českého plavebního a vodocestného sdružení; Vystoupení předsedy Slovenského plavebného kongresu; Závěry konference s mezinárodní účastí 30. Plavební dny; Seznam příspěvků ve Sborníku ke konferenci 30. Plavební dny; Seznam účastníků konference 30. Plavební dny
Zadokolesový motorový remorkér pro českou vnitrozemskou plavbu představuje vyvrcholení technologie vlečné plavby na Labi, Vltavě a Odře. Tento způsob nákladní plavby byl postupně nahrazován rozmachem provozu motorových nákladních lodí a plavbou tlačnou Zachytit celý vývoj nástupu motorových remorkérů s kolesovým pohonem je velmi vítaným počinem pro zachování určité historické paměti, za který je třeba autorovi vyslovit upřímné uznání. V této publikaci se podařilo shromáždit velké množství informací a dat o tom, že celý vývoj stavby motorových zadokolesových remorkérů byl provázen velkým úsilím konkrétních osob, které se prokazatelně zasloužily o to, že tyto lodě dlouhá léta byly využívány v nákladní dopravě a po vyřazení z této činnosti ještě po řadu let sloužily a slouží jiným účelům. Klíčovým technickým prostředkem u těchto remorkérů je koleso. Samotný vývoj tohoto prvku byl provázen celou řadou technických zdokonalení, o které se prokazatelně zasloužili němečtí inženýři a společnosti u kterých byl tento vývoj realizován. Loděnice v Čechách pak kreativním způsobem dokázaly uvést tyto lodě k dokonalosti. Lodní těleso zadokolesového remorkéru a nové technické prostředky vytvořily daleko lepší podmínky pro lodní posádky během plavby a při odpočinku na lodi, takže mnoho z nich považovalo „svoji“ loď za svůj druhý domov. U dnes stavěných osobních lodí se můžeme opět setkat s pohonem kolesy, samozřejmě již ve zcela nové technické koncepci. Je nesporným faktem, že pro řeky s omezenými plavebními hloubkami je tento pohon důležitý a věřím že i tato kniha pomůže inspirovat případné pokračovatele v renezanci vnitrozemské plavby v našich podmínkách.

V pořadí čtvrtou knihu vydává spisovatelka a herečka Darina Ničová. Tentokrát mapuje osobní vzpomínky i vzpomínky svých nejbližších. Rodinná sága Pohnutiny je metaforou na „pochutiny“, tedy kuchařku pohnutých příběhů. Čtecí hostina servíruje období od třicátých let dvacátého století až po současnost. Podtitul Krutej román prozrazuje, že nepůjde o červenou knihovnu s happyendem, ale o příběhy ze života. ~ Kniha vyšla 30. října 2020 ~ „Je to šest samostatných povídek, které na sebe v ději navazují. Každá rodina má nějakou třináctou komnatu, ať je to soužití s agresorem, péče o osobu blízkou, nebo jiná temná minulost. Ukazuju různé verze, jak se lze s těmito běsy utkat. S uvedenými tématy se nedobrovolně setkali lidé, které znám, nebo jsem znala,“ říká spisovatelka a dodává: „Tématem mojí vlastní rodiny je příběh mého pradědečka, který zemřel v Osvětimi jako politický vězeň odsouzený za přípravy k velezradě Třetí říše. Moje babička a její sourozenci byli v období dospívání vystaveni výslechům na gestapu. Trvalo dvě desetiletí, než jsem celou historii důkladně zpracovala. Neváhala jsem ani požádat o kontrolu historiky, kteří se zabývají tématem těšínského odboje. Dostalo se mi pochvaly za čtivost i za preciznost při zpracovávání soudobých faktů. ~ MgA. Darina Ničová, DiS. (*6. 2. 1981) Vystudovala Literární akademii Josefa Škvoreckého a VOŠ hereckou. Objevila se v televizních seriálech i na prknech Národního divadla. Ztvárnila role princezen i Smrtky, bohatých paniček i prostitutek, arogantních úřednic i oběti domácího násilí. Vydrží hodiny pozorovat daleký obzor mořské hladiny. Nevzdává se. Stále miluje impresionismus, podzimní barvy a jazz.
Po sbírkách „Verše“ na 3,14 a „Verše“ na karbid nikličitý přichází autor M. A. Rek s třetí sbírkou básní, jež spojují lodě, moře a plavba. Sbírce dala název úvodní rozsáhlá balada s podtitulem "O víc než legendě vzniku galionové figury". Dvaačtyřicet básní vznikalo v letech 2018 až 2020. Vyšlo na sklonku léta v roce 2020 v nakladatelství Mare-Czech, ISBN 978-80-88215-44-8, vazba brožovaná s klopami, 64 stran, náklad 75 výtisků s podpisem autora, cena 149 Kč.
Když historická briga, La Grace, láskyplně jejími námořníky nazývaná Půvabná, ztroskotala u španělské pláže městečka Marbella, zdálo se, že její pozemská pouť skončila. Bičována vlnami a větry, bezmocná ležela na mělčině a čekala na svůj osud. Ale její posádka v čele s kapitánem řekla, že ne. Že takhle to prostě neskončí. Kniha je svého druhu kronikou brigy La Grace. Mapuje osudy lodě od přeplutí Atlantiku, přes dramatické okamžiky v Karibiku, až po návrat do Evropy. Následuje ztroskotání ve Španělsku a slavné vítězství v závodu Tall Ship Race 2013, stejně jako slavné události Tall Ship Race 2015. A spousta dalších příhod a příběhů, které loď se svou posádkou zažila na cestách světovými moři a oceány.

Snad každý někdy pomyslel jaké by bylo plout na plachetnici mořem, po¬slouchat křik racků, svistot větru v lanoví a šumění vln pod přídí. Ta nádhe¬ra, moře, vlny, loď pod plachtami a nikde nikdo. Říká se, že moře poskytuje člověku svobodu, jakou již nikde jinde nezažije. A nebo toulání se mezi ostrovy, ať už řeckými, chorvatskými nebo aribskými, koupání v liduprázd¬ných zátokách, průzračné moře, civilizací nezasažené pobřeží… Jsou to sny... ale kdo říká, že sny se nemůžou splnit? Kniha Dovolená na jachtě pomůže splnit právě ten sen, který mnozí snili při baterce, pod peřinou, při četbě dobrodružných knížek. Dokáže odpovědět na spoustu otázek, které je možné ve vztahu k dovolené na moři položit. Může člověk jen tak vyplout na moře? Je to vůbec bezpečné? Mám se bát mořské ne-moci? Kde je možné plachetnici pronajmout ? Co všechno je třeba umět? Kolik to bude stát? Na všechny tyto otázky a na spoustu dalších odpoví kniha Naučíte se: • Jak a kde si pronajmout loď. • Jak poznat správného kapitána. • Jak zbytečně neutratit pe-níze • Spoustu věcí o plachetnicích, plachtách a obsluze lodi. • Jak být platným členem posádky. • Jak se bránit mořské nemoci, a mnoho dalších věcí. Více zde: http://www.ifp-publishing.cz/products/dovolena-na-jachte/

Kniha Kouzlo plachet seznamuje zájemce o jachtařský sport s nejznámějšími a nejvýznamnějšími jachtařskými závody na světě, včetně jejich historie, popisu trati a celé řady dalších zajímavostí. Jednotlivé kapitoly pojednávají o vrcholech jachtingu, o závodech na otevřeném moři, závodech kolem světa, přímořských/pobřežních závodech. K tomu se přidávají medailonky významných jachtařů a popisy jednotlivých lodních tříd. Jedinečné doprovodné fotogra?e zachycují jachtařské závody v celé jejich rozmanitosti a bohatosti všech kategorií, včetně vrcholných událostí, od bojů sehraných týmů v závodě Fastnet a o Pohár guvernéra, kde musí být rychlost a technika posádky v dokonalé rovnováze, až k impozantním a odvážným sólo plavbám regaty Vendée Globe, v níž osamělý mořeplavec čelí počasí a oceánu v jednom z nejnáročnějších, nejtvrdších a nejextrémnějších sportovních podniků světa. S mapami a tabulkami, jež doprovázejí popis každého závodu, je tato kniha nejúplnější oslavou závodního jachtingu a inspirací pro každého, kdo sní, že také rozvine plachty a bude pod nimi závodit na mořích a oceánech.