Sourozenci Dick a Dorotka, kteří se čtenářům představili v Zamrzlé lodi kapitána Flinta, přijíždějí do povodí anglických řek Yare a Bure strávit velikonoční prázdniny. Poté co se v zimě seznámili s Vlaštovkami a Amazonkami se tady seznámí s dětmi z klubu Lysek - dvojčaty Levkou a Pravkou a několika dalšími. Sdružení má za cíl chránit hnízdící Lysky a další ptáky. A Ti také ochranu potřebují, zejména před bezohlednou posádkou motorového člunu Margoletta - Tomem Kestrelem, podezřelým z odvazování lodí a skupinou mladých hejsků, zvaných Hrubiáni. A tak Dicka a Dorotku čeká plavba po řece ve společnosti klubu Lysek (tady si doplní své námořnické znalosti), velké problémy s posádkou člunu Margoletta a celá řada dobrodružných příhod... Ransome, sám bývalý námořník, vystihuje rozdíl mezi plavbou na jezeře a plavbou na frekventovaných norfolských řekách a říčních kanálech, seznamuje čtenáře s různými typy lodí a ukazuje námořní velmoc opět z jiné stránky. Ale víc vám už neprozradíme - to všechno si přečtěte sami.
Monografie "rudých ďáblů," trojice legendárních tříválcových sdružených parních lokomotiv i její "exportní" podoby darované J.V. Stalinovi pod názvem Drug. Jen málokterá lokomotivní řada se dostala do povědomí železničářů, zájemců o železnici, ale i široké veřejnosti tak jako tři, respektive čtyři lokomotivy vyrobené v plzeňské lokomotivce Škoda na počátku padesátých let. Zásluhu na tom měla dobová oficiální propaganda, která je představovala jako nejlepší, nejvýkonnější a jako skvělou budoucnost naší železnice. Pravda to ovšem byla jen zčásti. Vždyť tyto lokomotivy byly sice výkonné a vcelku i moderně vybavené, jejich provoz byl však problematický, a proto zůstal sporadický. Oficiálně se jim přezdívalo Rudá hvězda nebo Kometa, ale neoficiální a nejvíce rozšířenou přezdívkou se jim stalo pojmenování „rudý ďábel“. Jedná se o parní lokomotivy řady 476.0 pro ČSD a jednu oficiálně pojmenovanou Drug (Přítel) pro SSSR. Tyto stroje měly neobvyklou koncepci s tříválcovým sdruženým parním strojem. Právě ten měl být jejich velkou předností. Bohužel tomu bylo naopak. Služební život lokomotiv u ČSD by se dal rozdělit na dvě části. Tu první představuje jejich provoz v trojčitém provedení, plný problémů a vedoucí až k jejich definitivnímu odstavení koncem padesátých let, kdy dokonce hrozilo jejich předčasné zrušení. Druhou částí pak bylo nasazení po jejich náročné rekonstrukci na běžné dvojčité provedení. Lokomotiva dodaná do SSSR jako dar J. V. Stalinovi, měla osud velmi smutný. Z dokumentace je jasné, že tento atypický stroj nedokázala sovětská železniční správa k ničemu využít. Současně je zřejmé, že v záplavě jiných darů úplně zapadla a sám Stalin o ni zcela pochopitelně neměl zájem. Publikace o těchto lokomotivách vznikala s velkými potížemi, protože v dokumentaci o záležitostech okolo nich se ukrývá mnoho rozporů. To, co uváděl výrobce, v mnoha případech částečně nebo zcela jinak prezentovaly ČSD nebo depo Přerov, kde byly všechny tři lokomotivy až na výjimky doma. Bylo tedy nutné tyto údaje zdlouhavě ověřovat a mnohdy zvolit variantu, která byla prostě jen pravděpodobnější. Dalším problémem byla neúplnost dokumentace a údajů; dodnes se například nepodařilo nalézt jedinou provozní knihu těchto lokomotiv a je otázkou, zda z doby jejich prvního období provozu bylo vůbec něco takového zachováno. Také fotografií zachycujících první období provozu je jen velmi málo. Přesto se nakonec v hlavních rysech podařilo zmapovat vývoj, výrobu i provoz těchto zajímavých a svým způsobem unikátních strojů, které kdysi s velkou slávou a velkým zájmem vyjely na koleje. Ať už byly osudy lokomotiv 476.0 jakékoliv, své místo v historii železnic na našem území si rozhodně zaslouží. Tato práce by jejich příběh chtěla připomenout nejen přímým pamětníkům, ale především mladé a nejmladší generaci zájemců o parní lokomotivy.
Velmi zajímavý cestopis z plaveb na plachetnici. Miroslav Račan si svou Snowwhite (Sněhurku) sám postavil na koupeném trupu, celou ji sám vybavil a zařídil a poté se vydal na plavbu kolem Evropy. Po Labi do Kanálu a dále na sever do Dánska, Norska, Shetlandy, Skotsko, Irsko, Anglie, přes Biskaj do Španělska a Portugalska, Gibraltarem do Středozemního moře postupně až na východ a dále do Černého moře a Ruska. Nebyla to jen "plavba", Miroslav si kladl za cíl se svou přítelkyní Zdenkou navštívit a seznámit se s každou zemí po své cestě. Své poznatky a postřehy nashromáždil v této knize. Podařilo se mu navštívit všechny státy, nicméně zvláště ve východních státech to nebylo až tak lehké. Jediný stát, kde se mu nepodařilo zakotvit a celně se odbavit, bylo Rusko. Na své cestě nacházel nové přátele napříč lidskými rasami, náboženstvími i politickými systémy. Kniha je doplněna i fotografiemi, které ilustrují velmi zajímavé a čtivé vyprávění.
Druhý svazek edice městské dopravy popisuje malodrážní provoz v Jablonci nad Nisou. Kniha navazuje na předchozí díl o Liberci, se kterým je pojily dlouholeté epochy spolupráce. Z této doby dodnes zůstala zachována meziměstská trať spojující obě města. Jablonecké elektrické dráhy byly již od prvopočátku svým způsobem zcela unikátní. Vznikly jako meziměstský provoz, který měl na vysoké technické úrovni nejen vozový park, ale i technické zázemí. Tuto kvalitu si vyžadovalo víceúčelové využití tratí i vozidel, která přepravovala nejen osoby, ale i náklady nebo poštu, tak jak si vyžadoval růst jablonecké průmyslové aglomerace. Jednotlivé kapitoly popisují nejen vznik a rozvoj podniku, ale i tratí nebo vozového parku a jeho technického zázemí. Pro lepší poznání již neexistujícího provozu čtenář ocení velké množství dobových snímků, mapek tratí, přehledů a zajímavou samostatnou oboustrannou přílohu - dobových map Jablonce. Vydání 1. Rok 2014 Vazba vázaná Rozměry 217x305mm Počet str. 296 Barevné/černobílé foto 69/405 Přílohy 2 mapy Jazyk česky ISBN 978-80-86116-50-1
Publikace kterou držíte v ruce je „pouhý“ sborník. Je ale pečlivě vybrán z toho, co už bylo o střední Vltavě napsáno dříve a doplněn několika statěmi, napsanými právě pro tuto příležitost. To umožnilo důležitým činnostem na řece, které byly v dosud vydaných publikacích popsány jen stručně v rámci jejich celkového zaměření, věnovat patřičnou pozornost. Nechybí ovšem i několik statí, zachycujících atmosféru starých dob. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že historie plavby na střední Vltavě by si zasloužila ucelenou, jedním autorem napsanou knížku, obdobnou knize „Stará plavba na dolní Vltavě“ vydanou v roce 2006. Považujme tento sborník za jeden z kroků k takové knize. A též jej považujeme za jeden z kroků k oživení plavby na tomto úseku řeky, řeky, která si to jistě zaslouží. Do sborníku svými pracemi přispěli: K. A. Vinařický 1. Plavba po Vltavě z Týna do Prahy v květnu r. 1854 M. Hubert 2. Ztroskotání Vojtěcha Lanny L. Štěpánek 3. Dějiny lodní dopravy na střední Vltavě M. Hubert 4. Lodní náklady pro Prahu z Povltaví J. Čáka 5. František Liška z Radíče, šífařský kočí R. Laube, M. Hubert 6. Stavba lodí v oblasti Českých Budějovic R. Kostelecký 7. Stavba lodí v Týně nad Vltavou a historie loděnice rodiny Šílených M. Hubert 8. Sto let stavby lodí ve Štěchovicích R. Laube 9. Vltavské parníky ve střetnutí u Chuchle roku 1881 M. Hubert 10. Výletní plavby Svatojánskými proudy M. Hubert 11. Plavební podnikatelé Fr. Pecka a Fr. Daňhelka Z. Jirásek 12. Střední Vltava – kolébka vodní turistiky Z. Jirásek 13. Hausbóty na střední Vltavě Vydalo nakladatelství Mare-Czech, Praha 2008
Na území České republiky vzniklo na přelomu 19. a 20. století osmnáct drážních systémů, které lze po jistou dobu považovat za tramvajové. Jedním z nich je tramvaj o rozchodu 1000 mm v Liberci a jeho okolí. Zahrnuje kromě netypické městské sítě i těleso meziměstské trati z Jablonce nad Nisou do Liberce. Publikace věnovaná Liberci doslova rozpitvává do posledních detailů nejen historii vzniku a vývoje dopravního podniku, ale i rozvoj a stavbu jednotlivých tratí včetně popisů stanic, postupnou obměnu vozového parku a přeměnu dílen i vozovny, a další změny, kterými tato tramvajová síť během let prošla. Velké množství dobových fotografií, pohlednic, výkresů a mapek tratí i vozů, doplňují reprinty provozních dokumentů a tím tuto vyčerpávající výpověď o vývoji městské dopravy v Liberci zvýrazňují. 1. vydání, Váz., A4, 464 stran, 555 barevných a 410 černobílých fotografií a reprodukcí, 41 map, plánů a výkresů, 1 samostatně vložená příloha. ISBN 80-86116-49-2
Kniha Modré medailonky navazuje na dva předešlé tituly tohoto autora – „Schody do celého světa“, a „Modré vzpomínky“. První část „Medailonků“ je vzpomínkou na legendární kapitány a námořníky naší dávné i poválečné mořeplavby, jako jsou Jan Hakl, Bohumil Klos, Jakub Frey, Bohumil Ptáček, Klement Benda, Ladislav Makový, Josef Horčic, Ladislav Šlechta, Antonín Kantner, Ivan Plachý a Jan Kozmík. Publikace vyšla k padesátému výročí vzniku Československé námořní plavby.
V edici Galerie Světa Železnice, vychází svazek 5, který obsahuje fotografie našich největších motorových lokomotiv provozovaných u ČSD. Fotografie doplňuje jejich základní historiografie včetně výkresů.
Již páté příhody českého doktora na moři nás tentokrát zavedou do Severní Ameriky. „Kdyby mi tehdy někdo řekl, za jakých okolností se jednou s Amerikou opravdu setkám, nevěřil bych mu ani slovo. Mé seznámení s ní bylo opravdu zvláštní a mělo tak duchovní rozměry, že na to vše vzpomínám dodnes. Dostal jsem se sem s lodí Kriváň, což byla má nejlepší loď. Připlouváme sem z Jižní Ameriky, dokonce z řeky Amazonky. To je ale jiná kapitola, teď jsme v Severní Americe před mým prvním přístavem Nového světa Houstonem ve státě Texas…“
Info v pdfObrazová publikace o historii motorové legendy našich úzkorozchopdných tratí. Vydání 1. Rok 2016 Vazba vázaná Rozměry 298x215 mm Počet str. 256 Barevné/černobílé foto 149/127 Jazyk česky ISBN 978-80-86116-79-2